NAHRÁVÁNÍ
U nás můžete nahrávat způsobem, jaký si sami zvolíte…Každý hudební styl a žánr vyžaduje při nahrávání jiný přístup a systém. Jinak budeme postupovat při natáčení rockové kapely, jinak při natáčení dechovky či cimbálové muziky atd.
V podstatě můžeme nahrávání rozdělit na tři základní kategorie:
-
NAHRÁVÁNÍ „DOHROMADY“
Kapela či soubor hraje společně podobně jako při „živém“ vystoupení v akusticky upravené místnosti studia, zvuk jednotlivých nástrojů či hlasů je snímán mikrofony nebo linkovými výstupy a přiveden do vícestopého nahrávacího zařízení. Každý nástroj či hlas je zaznamenáván do samostatné stopy, nahrávka je následně smíchána a je proveden finální MASTERING (postup běžný pro dechové orchestry, cimbálovou muziku, folkové skupiny atd.)… -
NAHRÁVÁNÍ „PO NÁSTROJÍCH“
Jednotlivé nástroje se zaznamenávají postupně (např. bicí, následně baskytara, kytary, klávesy, vokály apod.). Kapela či soubor nehraje společně, nástroje se samostatně a systematicky „vrství“ – následuje opět mixáž a mastering (postup běžný např. u rockových skupin, popových nahrávek atd.)… -
KOMBINACE OBOU ZPŮSOBŮ
Kapela či soubor natočí společně tzv. „základy“ (např. bicí, baskytara, rytmické doprovodné kytary) a následně se samostatně dohrávají další nástroje či vokály. Následuje opět mixáž a mastering. Tento postup je taktéž velmi často používán…
Každá z těchto nahrávacích metod má své výhody i nevýhody. Při natáčení dohromady se může v některých případech podařit lépe zachytit atmosféru a společné cítění muzikantů, nahrávka je většinou méně časově náročná, důležitou roli ale hraje celková sehranost a hráčská zdatnost muzikantů. Nahrávání po nástrojích vyžaduje zpravidla větší počet nahrávacích hodin, může být celkově „čistší“ – bez event. zvukových přeslechů, dovoluje na každý jednotlivý nástroj či hlas použít např. nejkvalitnější mikrofon a umožňuje zpravidla větší možnosti střihu a editace, může být také dosaženo „lepších“ výsledků při mixáži…
Z hlediska rytmického členění můžeme nahrávání rozdělit na dvě skupiny - „s klikem“ (elektronický metronom) a „bez kliku“.
- Nahrávání s klikem se uplatňuje napříč poměrně všemi hudebními styly a žánry, všude tam, kde vyžadujeme přesný rytmus a tempo např. rock, metal, pop, elektronická hudba, ale dnes i country, bluegrass, folk, apod. V dnešní době (na rozdíl od většiny starších nahrávek - např. ze 70. a 80. let) je tento způsob značně preferovaný a rozšířený. Tato metoda má spoustu výhod – celkově rytmicky pevnější základ, možnost kopírování celých pasáží, refrénů, riffů, atd. Je třeba si uvědomit, že klik není nepřítel, ale pomocník a točit by podle něj měli jen ti (týká se hlavně bubeníků), kteří jsou zvyklí a schopní „s ním hrát a cvičit“. I s klikem si může nahrávka zachovat „lidskost“ a feeling, vše závisí jen na schopnostech muzikantů, zejména pak bubeníků. Jako jistá nevýhoda se může jevit částečná „sešněrovanost“ a „nešlapavost“ rytmiky, ale to pouze v případě nedostatečných zkušeností hráčů s tímto způsobem nahrávání.
- Způsob záznamu bez kliku se používá většinou v žánrech jako folklór, klasická hudba, dechovka, ale i rock, punk, folk atd. Můžeme jej zvolit v případech, kdy nahrávaný žánr nemá pevný rytmický základ a formu nebo pokud muzikanti nemají s hraním podle kliku dostatek zkušeností. Nevýhodou může být obtížné nebo vůbec nemožné kopírování stejných částí skladeb (nestejné tempo), v horším případě nežádoucí rytmické výkyvy v tempu (zrychlování, zpomalování atd.)
Je tedy na Vás zvolit správný způsob k dosažení co nejlepšího výsledku. Není naším zvykem „nutit“ muzikanty do toho či onoho postupu, na druhé straně jsou samozřejmostí naše rady, zkušenosti a vhodná pomoc, taktéž klidná a „pohodová“ atmosféra při práci, jakož i respektování všech požadavků našich zákazníků. Kvalitní záznam a tím i všestranná spokojenost jsou našimi hlavními cíli. Rádi zodpovíme jakékoliv dotazy týkající se problematiky nahrávání a činností s ním spojených – na diskuzním fóru, telefonicky, emailem či osobně.
Cena 1 hodiny nahrávacích a editačních prací je 290,- Kč.
MASTERING
Masteringem rozumíme konečnou – finální úpravu nahrávky – tedy veškeré úkony, které následují po smíchání a předcházejí vytvoření tzv. MASTERU – originálního nosiče, z něhož se – ať již lisováním, vypalováním nebo jiným způsobem – vyrábějí kopie (CD, DVD, MC…).
MASTERING je velmi jemný a citlivý proces, který může nahrávku výrazně vylepšit, ale také poškodit, je-li neodborně nebo doslova špatně proveden. Proto je zapotřebí věnovat této závěrečné fázi nahrávání patřičnou pozornost a čas, nepodceňovat ji a v žádném případě ji neuspěchat!
MASTERING je z historického hlediska poměrně nová záležitost – tento termín jako takový vyvstal v podstatě s nástupem digitální technologie nahrávání a zejména CD audio, coby nosiče zvuku pro širokou veřejnost. I tak můžeme pozorovat v této oblasti znatelný vývoj (srovnejme např. celkový sound a hlasitost nahrávek z konce osmdesátých let s některými dnešními snímky), často se v dnešní době setkáváme s tzv. REMASTERINGEM starších záznamů s cílem přiblížit tyto dnešnímu soundu.
Smyslem MASTERINGU je zejména dynamické a frekvenční vyrovnání nahrávky – jak jednotlivých skladeb vůči sobě, tak i stanovení celkové dynamické hladiny CD jako takového. I tady platí, že jednotlivé hudební styly vyžadují při tomto procesu odlišný přístup.
Při masteringu hraje velmi důležitou úlohu celková dynamická komprese a zesílení – tzv. maximizace, která ovšem „zesiluje“ na úkor zachování dynamického rozsahu v nahrávce (zmenšují se původní rozdíly mezi tichými a hlasitými místy). Musíme brát v úvahu, že různé hudební žánry „snesou“ její různou míru a množství. Například u rockové hudby bývají dynamické rozdíly spíše nežádoucí, naopak hudbu vážnou si neumíme bez dynamických změn vůbec představit a její celkový dynamický rozsah musí být tedy víceméně v plné míře zachován. Proto např. CD vážné hudby nebude hrát stejně „nahlas“ jako CD rockové skupiny či elektronické hudby…
Výsledkem kvalitně provedeného masteringu je tedy komplexně a vyrovnaně znějící nahrávka s dobře a citlivě upravenými začátky a konci (fade-in, fade-out), definovanými mezerami mezi jednotlivými skladbami (tracky), nahrávka respektující povahu a žánr hudby a více-méně zachovávající poměry nástrojů určené mixáží. Žádná skladba by neměla z celkově masterované kompilace frekvenčně ani dynamicky vyčnívat, CD by mělo působit dojmem jednolitého celku a posluchač by tedy neměl mít během poslechu potřebu frekvenčně či dynamicky upravovat hladinu zvuku.
Jelikož každý zvukový snímek (byť i stejného žánru) je zvukovým originálem, nelze stanovit jeden – univerzální postup, jímž se při masteringu budeme řídit. Úpravy – hodící se v jednom případě – nemusí být nutně to nejlepší v případě jiném. Proto při tomto zodpovědném procesu hraje nejdůležitější roli „zkušený poslech“, porovnávání s jinými (podle nás dobře znějícími) nahrávkami, porovnávání na více typech (i méně kvalitních) reproboxů, časové odstupy (lidské ucho si rádo rychle zvyká na provedené změny) a porovnávání „bypass“(původním – neupraveným) poslechem. Výsledný MASTER bývá zvykem vypálit na kvalitní médium, nízkorychlostně, toto pak důkladně zkontrolovat ještě před zadáním výroby kopií.
MASTERING „u nás“ probíhá softwarově v PC za
použití speciálních programů a plug-inů. Jako jistě každé nahrávací
studio – i my máme již mnoho svých zavedených a ověřených postupů, které
neustále zdokonalujeme a obohacujeme o nové zkušenosti. Naším prvořadým
cílem je kvalitně odvedená práce – tedy dobře a moderně znějící
nahrávka = spokojenost našich zákazníků.
Reference
Uvádíme několik příkladů interpretů, skupin a souborů, kteří u nás nahrávali:
Stracené
ráj, Black Rose, Marasd, Veruna, David Spilka, Calibos, Krápník,
Nšo-či, Taverna, A.M. Úlet, Silvie Forsyth, Trifid, Primáš, Vítek
Havliš, Michael Foret, Petra Konečná, Pavel Trávníček, Monika Fialková,
Brevi Manu, Sourozenci, Collegium vocale, Mužský sbor ze Ždánic a mnoho
dalších…